Dalekozrakost

V odborných kruzích nazývaná jako hypermetropie, dříve hyperopie. Zajímavostí je, že dalekozrakost je častější oční vadou než krátkozrakost, ale přesto k její korekci dochází v menším procentu než u krátkozrakosti.

Tato skutečnost je ovlivněna tím, že u menších stupňů této vady je možná vlastní korekce permanentní prací tzv. ciliárního svalu uvnitř oka, který ovládá tvar a pohyb oční čočky (akomodace - vice zde). Akomodace je však přirozená pouze při pohledu na krátké vzdálenosti (čtení, počítač) a její dlouhodobé zapojení často způsobuje různé obtíže. Celková únava, zarudnuté oči, bolesti hlavy, občasné rozmazání obrazu, snížená výkonnost, zvýšený stres, nepříjemné dlouhé čtení, to vše může být projevem nekorigované dalekozrakosti.

Definice

Při pohledu do dálky vzniká u dalekozrakého oka obraz za sítnicí, je tedy neostrý. Kromě neostrého obrazu je obraz tohoto oka zmenšený než je skutečná realita. Při zapojení akomodace, může práce ciliárního svalu způsobit, že se obraz posune až na sítnici jako u oka nezatíženého oční vadou (lat. emetropia). Věkem se schopnost akomodace pomalu snižuje a tak se vada může projevit až v pozdějším věku (nejčastěji 35-40let) a to nejdříve na kratší vzdálenosti, především čtení. To je způsobeno tím, že už určitá část akomodace je vypotřebována na korekci vady na dálku a potřebná část pro zaostření blízkého obrazu již nezbývá.

Příčina

Každé oko je po narození dalekozraké. Tato dalekozrakost je způsobena tím, že není oko ještě zcela dorostlé. S přibývajicím věkem dochází k jeho prodlužování a snižování vady, v ideálním případě až do stavu zdravého oka. Často však tento proces není zcela přesný a vada přetrvává. Faktor, který způsoboval dalekozrakost v tomto případě je tedy menší délka oka, jedná se o nejčastější příčinu. Tato dalekozrakost je nazývaná jako osová (axiální).1mm změny v délce oka pak způsobuje 3 dioptrie vady.

Dále může být dalekozrakost způsobena změnou zakřivení rohovky (radiusová) a snížením optické hustoty (indexová) některého prostředí oka (nejčastěji čočka). 1mm změny ve zakřivení rohovky způsobuje 6 dioptrií vady, dalekozrakost vzniká jejím oploštěním. Tento stav může být vrozený (cornea plana - rovná rohovka) nebo získaný vlivem onemocnění či úrazu. Ke změně lomivosti oční čočky dochází s přibývajícím věkem a také při některých onemocnění (např. léčba diabetu).

obr. č.2 Zleva doprava: Oko nezatížené oční vadou, nebo dalekozraké oko, které zcela kompenzuje oční vadu akomodací; dalekozraké oko, které má akomodaci nižší než 3D; dalekozraké oko, které má akomodaci nižší než 0,75; dalekozraké oko, které nemá žádnou akomodaci - oční vada se projeví na všechny vzdálenosti

Dělení dalekozrakosti

Hypermetropie lehká    - +0,25 - +3,0 dioptrií

Hypermetropie střední  - +3,25 - +6,0 dioptrií

Hypermetropie vysoká  - +6,25 - +9,0 dioptrií

Hypermetropie těžká    - +9,25 a výše

Možnosti korekce

Nejstarší možností korekce  a také nejpředvídatelnější jsou brýle. Tuto oční vadu však úspěšně mohou řešit kontaktní čočky a nebo některý zákrok refrakční chirurgie. Každé řešení má své výhody, je dobré vždy vyhledat nezávislou radu odborníka. Brýle je vždy nutné mít v záloze při nošení kontaktních čoček pro případ, že bude nutné jejich vysazení či vynechání nošení na delší dobu (záněty, nesnášenlivost). Jejich výhodou je perfektní předvídatelnost korekce oční vady, žádné rizika vzniku očních kompikací (jako u kontaktních čoček a chirurgie) a také stále nejnižší cena. Kontaktní čočky a oční chirurgie nabízí široké zorné pole, minimální změnu velikosti obrazu a volnost při aktivním stylu života. Laserové či nitrooční zákroky jsou však často spojené s vznikem různých faktorů, které mohou snižovat komfort vidění i když bylo dosáhnuto vynikající ostrosti.

Proč korigovat?

V odborných literaturách se můžeme setkat s různými postoji ke korekci dalekozrakosti. Čím je litaratura starší, tím je vyšší benevolence k její korekci. Moderní přístup však tvrdí, že je korekce vhodná pro každého u libovolné výše vady. I když vada nezpůsobuje rozostření obrazu díky zapojení kompenzačního mechanismu akomodace, má její korekce význam. Permanentní akomodační proces není přirozený pro naše oči a musí tedy logicky dávat vzniku nejrůznějším negativním faktorům. Nejčastější je vznik tzv. astenopických obtíží - pálení a řezání očí, jejich únava a únava celého organismu, nevolnost a bolest hlavy. Nelze opomenout, že akomodace je pevně spojená se sbíháním očí k sobě (konvergence - více zde), protože při pozorování bližších předmětů by bez tohoto procesu došlo ke rozdvojení obrazu (diplopie). Pokud je akomodace využívána pro kompenzaci dalekozrakosti, dochází rovněž ke sbíhání očí a vzniká tzv. skryté šilhání (heteroforie). Obtíže spojené se skrytým šilháním jsou popsány v kapitole heteroforie.