Oční astigmatismus

Tento termín nemá český překlad, nejlépe se dá interpretovat jako nestejné zakřivení oční rohovky nebo oční čočky po jejím obvodu. Tato vada je i přes fakt, že se jedná o nejčastější oční vadu, velmi málo známá a to i z důvodu, že se jí donedávna nepřikládal při vyšetřování patřičný význam. Přesto výrazně snižuje zrakovou ostrost a znemožňuje identifikaci detailů a to jak na vzdálené předměty, tak i do blízka.

obr. č. 1 Rozdílná poloha obrazů vodorovného a svislého předmětu po průchodu astigmatickým okem. Vzniklý obraz je deformovaný (nahoře vpravo). Astigmatismus jednoduchý myopický.

Definice

Astigmatismus je ve většině případů kombinován s krátkozrakostí nebo dalekozrakostí. Rozdílnou lámavostí rohovky či oční čočky po jejím obvodu dochází k vytvoření deformovaného a rozostřeného obrazu. Postupem času se organismus adaptuje na astigmatismus tím, že nevnímá deformaci obrazu, ale neostrost přetrvává. Často se stává, že místo korekce astigmatismu je aplikována vyšší hodnota korigující krátkozrakost, nebo dalekozrakost a neřeší se skutečná příčina zbývajícího rozostření. Tak jak je z obrázku patrné, vzniklý obraz obou rovin je od sebe vzdálen a to tím více čím vyšší je vada. Může dojít k různým situacím rozdílné polohy těchto obrazů a jednou z nich je i situace na obrázku. Horizontální rovina předmětu se zobrazila před sítnici a vertikální na ní. Dle těchto poloh se astigmatismus dělí na několik typů (viz níže). Nejčastěji se setkáme s rozdílnou lomivostí v horizontále a vertikále, ale vyjímkou není šikmá poloha, která způsobuje šikmou deformaci obrazu, ta je vnímána nepříjemněji, protože je identifikace detailů ještě obtížnější.

Příčina

U většiny z nás se vyskytuje tzv. fyziologický astigmatismus, který je způsoben tlakem víček na oko a tím i postupným zvýšením zakřivení svislé roviny rohovky, přičemž horizontální zakřivení zůstává nezměněno. Vrozený astigmatismus se během života může různě měnit. Získaná forma může být stavem po úrazu, onemocnění či operací očí. Jakékoliv vychýlení oční čočky z její správné polohy a nebo změna její stavby (katarakta) mění lomivost v kolmé a vodorovné rovině a vzniká astigmatismus.

Dělení astigmatismu

Astigmatismus pravidelný (regularis) - roviny odlišně lomeného předmětu jsou na sebe kolmé, tak jako na obrázku. Tento typ lze korigovat všemi běžnými způsoby. Většina všech astigmatismů je pravidelných.

Astigmatismus nepravidelný (iregularis) - roviny nejsou na sebe kolmé, odlišná lomivost je nepravidelně uspořádaná. Nelze korigovat běžnými způsoby. Řeší se nejčastěji tvrdými kontaktními čočkami a nebo chirurgickým zákrokem.

Astigmatismus jednoduchý (astigmatismus simplex) - obraz jedné roviny vzniká na sítnici a druhé buď před nebo za sítnicí

Astigmatismus složený (astigmatismus compositus) - obraz obou rovin vzníká buď před a nebo za sítnicí

Astigmatismus smíšený (astigmatismus mixtus) - jedna rovina obrazu leží před sítnicí a druhá za ní

Možnosti korekce

I oční astigmatismus je možné korigovat všemi způsoby jako krátkozrakost a dalekozrakost. Brýle však zde v úspěšnosti bezkonkurenčně vedou. Přesnost této korekce je nutná nejenom do hodnoty astigmatismu, ale i orientace a to především v šikmé rovině. Kontaktní čočky nabízejí stále vyšší rozpětí hodnot, které je možno korigovat, největší komplikací ale zůstává stabilizace čočky a znemožnění rotace v oku. Světoví výrobci kontaktních čoček produkují na trh stále nové výrobky a pomalu se i tento faktor zlepšuje. Laserové zákroky úspěšně korigují jak hodnotu, tak i orientaci astigmatismu, pouze rozpětí hodnot, které je možné operovat je nižší než u obou předchozích způsobů. Ani u astigmatismu není vyjímkou, že způsob korekce je zcela individuální pro každého jedince. U vrozených astigmatismů, které nebyly nikdy korigovány dochází často po nápravě vady paradoxně ke vzniku deformace obrazu. Je to tím, že mozek si již jednou zvykl na situaci, kdy obraz neodpovídá realitě a nyní nově vzniklou situaci vnímá jako chybnou. Tento stav je však většinou přechodný a zvýšená ostrost obrazu je velkou motivací pro intenzivní návyk, který je doprovázen pomalým vymizením těchto obtíží. Dříve byl postoj ke korekci tohoto typu astigatismu spíše skeptický, nyní většina odborníku při korekci neváhá, je však nutné odzkoušení hodnot při chůzi ve vyšetřovně a náležité vysvětlení nové situace.

Proč korigovat?

Spíše než korigovat se zabývájí ještě někteří vyšetřovatelé otázkou proč nekorigovat. Pro mluví už sitiace, že tak jako krátkozrakost a dalekozrakost je astigmatismus oční vadou zhoršující zrakovou ostrost a tento stav způsobuje podobné příznaky. Celková a oční únava, pálení očí, bolest hlavy, stres, pokles výkonosti a další symptomy zbytečně znepříjemňují život, přičemž korekce této vady je jednoduchá.